Tentokrát rozebereme hodně citlivé téma, a to vztah rodič – sportující dítě. Dozvíte se, jak přistupovat ke vztahu rodičů a dětí sportovců. Jak zvládat s klidem situace, kdy se dítěti ve sportu nedaří? Je lepší dítě u sportu držet i přesto, že s ním chce skončit?
Představte si následující situaci…
Vaše dítě je před posledním míčkem důležitého zápasu. Jako by se zastavil čas a vy za něj cítíte tu tíhu tohoto okamžiku. Kolik je za tím dřiny, peněz a hodin na tréninku. Najednou se dítě podívá na oblohu a řekne: “Hele, čáp…” Říkáte si: „To si snad dělá srandu, ne?!” Máte pocit, jako by se vám smálo do očí a vůbec ničeho si nevážilo.
Zažili jste již něco podobného na vlastní kůži? Jak jste se v tu chvíli cítili?
Jako rodič nejste trenérem – jste pro něj hlavně bezpodmínečně nutnou podporou. Dítě by mělo vědět, že je přijímáno v každé situaci, ať už jsou to prohry, zkažené pasáže hry nebo chvilkové nesoustředění.
Co můžete jako rodič pro dítě udělat?
- Dávat dítěti neustále pocit bezpečí, lásky a bezpodmínečného přijetí.
- Pokud se dítěti nedaří, tak se zklidnit a projevit vděčnost za to, že je zdravé a může dělat sport, který ho baví.
- Podporovat v dítěti postoji „bojovníka“ namísto „oběti“. Prohru a neúspěch brát jako příležitost pro to, stát se ještě lepším.
- Naučit se pojmenovat „co cítím“ a sdělit to vhodnou formou svému dítěti.
- Naučit dítě oddělovat čas na sport a čas na zábavu.
Video
Podcast
Vyzkoušejte některé z uvedených tipů a zjistěte, co bude fungovat právě vám. Budeme rádi, když se s námi podělíte o to, co fungovalo a napište nám také, co u vás naopak nezafungovalo.
