Podnikání se-tkáváním

Business by networking, posuňte své podnikání na další úroveň

Pár slov úvodem

Tento dokument byl vytvořen podnikateli, kteří staví své podnikání na hodnotách, jakými jsou otevřenost, důvěra a spolupráce. Věříme, že spolupráce a sdílení jsou výhodnější strategií pro byznys než konkurence a boj. Většina obchodních vztahů je dnes založena na maximalizaci vlastního prospěchu, kdy partnerství obvykle trvají pouze do chvíle, kdy se jedna ze stran musí něčeho vzdát nebo obětovat ve prospěch druhé strany.

Naše dlouholetá zkušenost nás naučila, že lze podnikat jinak, lépe – s menšími investicemi, menším rizikem a lepšími výsledky. Takové podnikání nazýváme podnikáním se-tkáváním(paralela se tkaním textilu), protože při něm vzniká pevná partnerská síť, která má mnohem vyšší kvalitu, hloubku a delší životnost než tradiční obchodní vztahy a přináší mnoho výhod. Od velkého množství nových příležitostí vznikajících spojením partnerů a jejich služeb, přes nové zkušenosti a know-how, až po kvalitní zákazníky, kontakty a reference. Následujícím textem bychom rádi oslovili podobně naladěné podnikatele a podělili se o pozadí tohoto nového paradigmatu podnikání. Posbírali jsme pro vás příběhy a návody, jak tkát vlastní partnerskou síť, co k tomu potřebujeme a také jak a kde hned dnes začít.

I Leonardo by to dnes měl těžké

Určitě jste slyšeli o Leonardu da Vincim. Jsou mu připisovány vynálezy jako kluzák, tank a potápěčská výzbroj. Je autorem obrazu Mony Lisy vystaveném v Louvru nebo nástěnné malby Poslední večeře v milánském kostele. A uměl toho mnohem více. Dnes o něm mluvíme jako o geniálním malíři, sochaři, architektovi, lékaři a vynálezci. Ve své době byl v těchto oborech mistrem nad mistry.

Od té doby se však mnohé změnilo. Dnes víme o vesmíru mnohem více. Svět je mnohem komplexnější a rychlejší. Už není možné být mistrem nad mistry ve více oborech. Aby byl člověk v něčem mistrem, musí dané profesi zasvětit celý život. Úspěšné firmy jsou vždy svým způsobem mistry ve své oblasti, soustředí se na to, co umí a dělají dobře – na svůj tzv. core business.

Zákazníci jsou současně čím dál, tím náročnější. Už jim nestačí nákup atomických (mistrných) služeb od jednotlivých dodavatelů. Je to prostě moc práce. Očekávají partnery, kteří dobře rozumí jejich byznysu a jsou schopni pokrýt širokou paletu jejich potřeb. A to je pro jednoho (byť mistrného) dodavatele těžké.

Jak na tuto poptávku reaguje nabídka? Fúzují se firmy, vznikají korporace a holdingy, aby dokázaly tyto široké a globální potřeby pokrýt. Velké firmy jsou ale těžce ovladatelné, nepružné, potýkají se s problémem motivace svých zaměstnanců a v případě pádu jsou velkým rizikem pro ekonomiku, protože zaměstnávají mnoho lidí a navazujících firem, které padnou s nimi.

Malé a střední firmy jsou sice mnohem pružnější a motivovanější, ale na druhou stranu mají mnohem těžší postavení na (často omezeném) trhu – hlavně kvůli omezené kapacitě a množství služeb, které dokáži poskytnout v potřebné kvalitě. To je oproti korporacím znevýhodňuje. Tedy pokud nezačnou přemýšlet jinak.

Zvítězit se dá, aniž by bylo nutné někoho porazit

Jaké tedy máme možnosti?

1. Přijít s úplně novým unikátním produktem nebo službou, která ještě nikde není a všichni ji chtějí, tzv. Černá labuť. Jak ale ukazují statistiky start-upů, devět z deseti nepřežije.
2. Podnikat v něčem, co není černou labutí a přitom být lepší než konkurence. Tomu se říká “rudý oceán”, kdy se všichni konkurenti navzájem požírají a voda se barví jejich krví.
3. Nebo se s konkurenty spojit a vytvořit něco většího, hodnotnějšího, co přitáhne více zákazníků a uživí celou síť. Je výhodnější mít díky partnerství 10% z milionu, než 100% z nuly kvůli nedůvěře a solitérství.

Pomineme-li rozhodně nejriskantnější bod č.1 – černou labuť, přichází na řadu volba mezi soupeřením a spoluprací. Ukazuje se, že spolupracovat a sdružit se je mnohem efektivnější strategií než hrát samostatně. Existuje dokonce disciplína aplikované matematiky – teorie her, která se podobnými problémy zabývá. Ve filmu Čistá duše matematik John Nash definuje kooperativní strategii na příkladu namlouvání děvčat v baru. Pokud budou chtít všichni kamarádi (konkurenti) jedinou blondýnu v baru, získá ji jen jeden. Ostatní nezískají ani blondýnu, ani její kamarádky, protože ty nechtějí být “druhou volbou”. Pokud se domluví na strategii “všichni ignorujeme blondýnu”, tak budou mít všichni děvče. Všichni jsou spokojeni. Tedy až na tu blondýnu 🙂

V podobném duchu je možné se propojit s dalšími menšími firmami do něčeho, čemu říkáme partnerská síť. Ta totiž dokáže několik věcí, které jsme zmiňovali v úvodu. Umožňuje pokrýt širokou paletu zákaznických potřeb, protože díky množství propojených firem lze jednoduše namíchat koktejl řešení pro specifické potřeby zákazníků a zároveň nabídnout potřebnou kapacitu. Současně firmy v síti dokáží díky vzájemné znalosti svých byznysů a již existující důvěře společně rychle a pružně reagovat na poptávku zákazníků jakož i nově vznikající byznys příležitosti. Síť je zároveň robustní, protože dojde-li k zániku jedné z firem, nemá to drastický dopad na zbytek sítě, a navíc pak většinou jiná firma ze sítě přebere její úlohu. Každá z firem také může dále rozvíjet mistrovství ve své oblasti, protože se nemusí soustředit na jiné oblasti.

Síla skupiny dělá každého člena skupiny silnějším

Sílu skupiny jsme si osobně zažili před mnoha lety, když jsme studovali IT a management na VŠB TUO. V roce 1997 nás nastupovalo do ročníku přes 600 studentů. O pět let později přebíralo diplom 56 lidí. Více než devět z deseti neuspělo. V naší skupině ale z počátečních 20ti lidí přebírali diplom ne 2 lidé (10%), ale 18 (90%)!

V čem je ten nepoměr? Co bylo jinak? Ve skupině jsme byli všichni kamarádi z jedné střední školy a navzájem jsme si pomáhali. Cílem bylo, že tu školu navzdory těžkostem a statistikám dokončíme. Vždy, když se řešili projekty a úkoly, řešili jsme je jako tým. Když přišlo zkouškové období, sjeli jsme se na jedno místo a tam jsme tak dlouho společně pracovali, až všichni ty zkoušky udělali.

O 18 let později podobná síla podpory ve skupině prospívá v naší podnikatelské sféře. Na konferenci BusinessCon 2015 se potkaly dvě firmy, kdy jedna odebírá od druhé specifický produkt. Během brainstormingu o rozvoji firmy se obě dvě firmy rozhodly postavit nové haly v jedné lokalitě vedle sebe a přesunout výrobu na jedno místo. Stalo se tak na workshopu během konference, díky zastavení se a strategickému nadhledu. Taková synergie otevírá nové možnosti úspor ve výrobě, včetně sdílení pracovníků.

V rámci Ostravského Business for Breakfast (BforB) klubu Ma’Ma dosahují členové klubu po 1-2 letech budování vztahů celkový obchod za jeden kvartál v hodnotě 3-5 mil. korun. Členové se díky pravidelným setkáním znají obchodně i lidsky, svým důvěrným partnerům a klientům doporučují své kolegy z klubu a celý obchodní proces je pak mnohem příjemnější a důvěryhodnější.

Jiný účastník BusinessConu, spolumajitelka jazykové školy Slůně – svět jazyků, byla nedávno v situaci, kdy její společník odjel na několik měsíců do zahraničí a předal jí zodpovědnost za vedení společnosti a obchod na celorepublikové úrovni. Ve skupině majitelů firem a zkušených manažerů Lucie velmi rychle zvládla celou situaci a “dosedla” do křesla ředitelky.
Mimochodem, jako majitelé nebo manažeři jsme těmi nejmotivovanějšími a nejvytíženějšími zaměstnanci ve firmě. Jsme první a poslední, kdo rozhoduje a propojuje lidi a informace napříč firmou. Zároveň nás to non-stop svazuje v operativě. Ale kdo je pak v “ředitelském křesle”? Kdo dělá strategické aktivity a rozvíjí klíčová partnerství a vztahy? Firma se de facto zastaví, kdykoliv tam několik dní nebo hodin nejsme. Existuje nepřímá úměra – čím menší časový úsek se bez nás firma obejde, tím horším manažerem a lídrem jsme. Lucie díky podpoře a radám ostatních, kteří prošli podobnou zkušeností, hodnotí aktuálně jako mnohem menší tlak na sebe a stres v porovnání se situací, kdy na vedení firmy byli dokonce dva.

Jako majitelé firem někdy míváme pocit, že jsme osamělými bojovníky v poli. Často jsme díky tomuto přístupu dokonce i úspěšní – nespoléháme se na nikoho jiného, nenecháme se nikým odradit. A úspěch je pochopitelně výhradně náš. Bohužel stejně jako riziko a případný tvrdý pád. Dnes to vede ke generaci nebo již generacím podnikatelů a manažerů, kteří jsou velmi stresovaní, vyhořelí a jejich děti nechtějí mít s firmou nic společného, protože se podnikání jejich rodičů stalo synonymem nikdy nekončících starostí, které upozadily rodinu. V tom horším případě končí na léčení v Bohnicích. Nedávno například Jan Mühlfeit v pořadu Gejzír přiznal, proč odešel z vrcholového vedení Microsoftu. Skončil na léčení. V tu chvíli se rozhodl pro změnu.

V partnerské síti je tomu jinak –  najednou nejsme na všechno sami. Síť za nás částečně řeší náš marketing i prodej, protože k nám jejím prostřednictvím proudí zakázky. Máme možnost získat experty na konkrétní oblasti z jiných partnerských firem. Můžeme dělat to, v čem jsme nejlepší, a co nás baví a nevyčerpávat se přemírou aktivit, které nám tak dobře nejdou.

Partnerská síť je živý organizmus

Dobrá síť je živým organizmem. Dokáže růst i uzdravovat se, dokáže se uživit a umí ovlivňovat své okolí. Firmy v síti se jako buňky v živém organizmu mohou semknout za účelem naplnění obchodní příležitosti a po jejím naplnění se zase přeskupí pro vytvoření hodnoty jinde. Aby to ale mohlo fungovat rychle, pružně a efektivně, musí se všichni dobře znát a důvěřovat si – musí podobně jako buňky v organizmu mít stejnou DNA a vybudované vztahy. Stejná DNA v praxi znamená, že všichni v síti fungují jako rovnocenní partneři a jsou v souladu se společnými hodnotami otevřenosti, důvěry a spolupráce.

Na partnerství a společné hodnoty se podíváme později. Pro budování a rozvoj sítě potřebujeme nejprve najít lidi se zmíněnou stejnou DNA a navázat s nimi vztah. A tady přichází na řadu networking.

Networking je primárně o vztazích a důvěře

Networking se stal novým trendy pojmem, za kterým si mnoho lidí představuje staré známé “budování známostí”, příp. se to stává synonymem pro “nové kontakty rychle a zběsile”. Mnoho podnikatelů tzv. networkuje, ale většina k networkingu přistupuje s nepochopením jeho pravého účelu.

“Byl jsem se podívat ve zdejším networkingovém klubu a pro mě to vůbec nemá smysl. Já mám restauraci a tam jsem potkal uklízečku, návrháře kuchyní, konzultanta a pojišťováka. Mám jejich vizitky, ale čtyři noví zákazníci mě nevytrhnou.”

Autor výroku zřejmě chápe networking primárně jako prostředek k prodeji produktu nebo služby. Na většinu lidí ale takový prvoplánový přístup moc nefunguje, protože se cítí pod prodejním tlakem. Situace je ale úplně jiná v případě, kdy tomu konkrétnímu člověku věříme, něco už jsme spolu podnikli a jsme si zavázáni. Mnohem raději pak přemýšlíme nad tím, jak mu pomoci. Třeba by jeho služba/produkt byla vhodná pro někoho z našich známých nebo partnerů? Tohoto člověka svým známým ale nedoporučíme, dokud nebudeme vědět, co je zač.

Pravým cílem networkingu se pak nestává prodej, ale budování vztahů, posilování důvěry a vzájemná pomoc. Každý z těch lidí na schůzce má svoji síť lidí, kterým věří (a kteří věří jemu) a tuto síť nám může zprostředkovat. Rázem nejde o studený kontakt na 4 lidi, ale zprostředkovaně na 60, za které ručí člověk, kterému věříme.

Budování sítě je strategická činnost

Známý networker Keith Ferrazzi ve své knize Nikdy nejez sám tvrdí, že nejlepší způsob, jak něčeho dosáhnout, je nejprve nabízet pomoc, teprve pak o ni žádat. Tvrdí, že vaše hodnota v síti je závislá na tom, kolika lidem jste pomohli.

Networking jako prostředek pro tvoření a rozvíjení sítě dnes už není volnočasová aktivita, je to naprosto klíčová a strategická činnost pro současnou a budoucí prosperitu firmy. Budováním sítí se v očích klienta můžeme stát mistry v mnoha oborech, protože síť nám doplní do portfolia další kvalitní služby, které my sami nedokážeme nebo nechceme poskytovat. Síť je dále svým členům schopna zprostředkovat tolik potřebnou důvěru, umožňuje jim dostat se k novým příležitostem a díky důvěryhodným partnerům také generovat nové byznys příležitosti.

Dříve jsme uvedli, že síť bude fungovat, pokud její členové vystupují jako rovnocenní partneři a jsou v souladu se společnými hodnotami otevřenosti, důvěry a spolupráce. Co myslíme oním partnerstvím a souladem?

Hledám partnera, značka na celý život

Většina firem, se kterými se setkáváme, dělá dobře svou práci. V úvodu jsme však zmínili, že pouze dělat dobře svou práci dnes již nestačí. I když to sami zákazníci takto neformulují, už nechtějí obyčejné dodavatele, chtějí partnery. Co to znamená?

Dodavatel je jedním z mnoha. Odběratel musí dodavateli velmi dobře popsat potřebu (což je pro něj často bolestí), musí zkontrolovat její naplnění při převzetí (opět bolest), aby pak zjistil, že něco nefunguje (a zase bolest). Má tendenci pak dodavatele vyměnit za někoho lepšího nebo levnějšího.

Partner je oproti tomu jeden z mála, jeden z velmi blízkých. Dlouhodobě spolupracuje s vlastníkem byznysu a tím zná velmi dobře jeho potřeby i potřeby jeho zákazníků. Partner je schopen za vlastníka předvídat (benefit) a je schopen okamžitě bez dlouhého vysvětlování tvořit hodnotu (benefit), která je díky znalosti byznys domény opravdu relevantní (benefit). Navíc je schopen svým nestranným pohledem byznys vlastníka dále posunout (benefit).

Je důležité si zde uvědomit, že nejde jen o schéma, ale o přesvědčení a mentální postoj všech zúčastněných. Mezi partnery je na rozdíl od předchozího případu rovnost a orientace na dlouhodobá řešení.

Známé rčení Tomáše Bati “náš zákazník – náš pán” neznamená pouze “splníme vám každé přání, o které si řeknete” – to by bylo příliš limitující. Zákazník by možná nejraději žádné boty vůbec nevybíral. Nejlepší by pro něj bylo ráno otevřít skříňku a tam mít připravené boty, které mu padnou, líbí se mu a hodí se pro aktivity, které bude daný den dělat. Mít hned vedle polobotek pro obchodní jednání připravené i boty na squash, protože tam se po práci chodí odreagovat. Jako partneři pak po klientovi nevyžadujeme, ať nám řekne, jaké přesné řešení mu máme poskytnout, ale přemýšlíme nad tím, jak jeho potřeby předvídat a naplňovat.

Chceme být partnerovi i sobě dlouhodobě prospěšní. Takový vztah má mnohem vyšší kvalitu. Vlastník byznysu pak nehledá nikoho dalšího. Jednak mu takový vztah mnoho přináší (benefit), a jednak by stálo z jeho pohledu mnoho času v novém partnerovi vybudovat pochopení byznysu a jeho nuancí (bolest).

Vlastník pak zase může hrát roli partnera v jiném vztahu jako na obrázku níže. Vzniká tak síť, která si navzájem pomáhá a živí se navzájem.

Rodinu si nevybereš, partnera ano

Představte si, že vytvoříte partnerství s další firmou nebo jednotlivcem. Není to jednorázová věc. Budete se potkávat, budete spolu trávit čas, budete spolu podnikat, vydělávat a dělit peníze, řešit příležitosti a problémy. Jde výše zmíněné žít s někým, s kým nejste v souladu? Komu plně nedůvěřujete? Co se stane, když se nám nebude vše dařit? Nebo hůř, co se stane, až společně vyděláme obrovský balík peněz?

Spojenectví není nic nového. Otázkou ale je, na čem je založeno. Je to aliance založena na maximalizaci vlastního zisku, jak bylo zmíněno v úvodu? Ta pak trvá, jen pokud trvají výhody. My tady ale mluvíme o vyšší formě spojenectví založené na něčem hlubším – souladu.

Soulad není tvořen jen schopnostmi a dovednostmi jako v písničce z Pekařova císaře “ten umí to a ten zas tohle”. Soulad je tvořen stejnými přesvědčeními a hodnotami. Uvědomte si, jaké hodnoty vyznáváte vy a spojujte se s těmi, kteří to mají podobně.

V případě propojování do sítě hrají hodnoty klíčovou roli. Výzkumy uvádí, že jednotlivec je schopen sám udržet kolem 150 aktivních vztahů. Dave Logan ve své knize Zrození kmenového vůdce tvrdí, že pokud budujeme síť (kmen) založenou na jediném člověku, tak je síť limitována jeho osobním dosahem. Taková síť už není schopna dále růst nad tento “150ti členný” limit. Vůdci, kteří nestavějí síť na své osobě, ale na společném (vznešeném) cíli a společných hodnotách jsou schopni síť škálovat. Už neexistuje centrální bod, který musí všechny okolo ovládat, ale vzniká decentralizovaná síť, která drží pohromadě právě díky této společné myšlence a sdíleným hodnotám. Podle výzkumů je síť s takovou kulturou mnohonásobně produktivnějšínež síť s kulturou centrálního bodu.

Proto je důležité hledat lidi a firmy, kteří mají stejné přesvědčení a hodnoty jako vy. Budete si pak dobře rozumět i v kritických chvílích. A pokud jsou navíc hodnoty založené na otevřenosti, sdílení, spolupráci a respektu, bude možné do sítě připojovat další podobné a síť bude mít potenciál dále růst a sama sobě generovat byznys příležitosti.

Klasickému prodeji odzvonilo

Nejsme fandové “klasického prodeje”. Přes reference jiných spokojených zákazníků, přes představení produktů a služeb formou marketingu, přes demonstraci schopností se snažíme získat důvěru klienta. Takový “útok” budí na straně zákazníka “obranu”, jejíž překonání nás stojí obrovské úsilí. Jde to i jinak? Představte si, že vás zákazník sám osloví, že chce vaše služby – plácnete si a jdete rovnou na věc.

Amy Cuddy ve své knize Presence tvrdí, že člověk při setkání s jiným neznámým člověkem podvědomě řeší dvě otázky:

1. Můžu tomu člověku věřit? (důvěra)
2. Můžu jej respektovat? (schopnosti)

Přičemž ta první otázka je vnitřně vnímána jako mnohem důležitější než ta druhá. Z toho vyplývá, že budovat důvěru až v okamžiku prodeje produktu nebo služby je příliš pozdě. Proč na to nejít opačně? Pokud se s partnerem nebo zákazníkem navzájem známe, budeme vědět, co od sebe čekat, důvěřovat si a respektovat se – pak je velmi jednoduché vrhnout se hned do práce bez zbytečných tanečků. Docílíme toho tím, co jsme zmiňovali výše – sdružit se za nějakým společným cílem, pravidelně a dlouhodobě se potkávat, poznávat se a pomáhat si.

BusinessCon jako příklad sítě

Vše napsáno v tomto dokumentu je to, co sami žijeme a pro co dýcháme. Proto sídlíme v Impact Hubu. Proto jsme vedli a účastníme se BforB klubu. A proto jsme založili i novou platformu BusinessCon pro majitele středních firem. Následující popis BusinessConu na příkladu ukazuje, jak jsme prakticky uchopili vše výše uvedené. Od společných hodnot a vznešeného cíle až po setkání, která lákají členy na zajímavá témata a současně slouží jako příležitosti k se-tkávání a budování vztahů.

BusinessCon (video) (“Con” znamená CONtact, CONnect, CONtinue – potkat se, propojit se, pokračovat) je platforma pro setkávání, která nabízí prostor pro inspiraci, ujasnění myšlenek a nastavení priorit. Vize BusinessConu je změnit kulturu podnikání u nás a postavit ji na otevřenosti, důvěře a spolupráci tak, aby se všem dařilo lépe. Platforma propojuje klíčové lidi středně velkých firem v Moravskoslezském kraji, kteří sdílejí zkušenosti napříč obory a společně hledají odpovědi na důležité otázky. V roce 2015 jsme se věnovali třem hlavním tématům:

• Strategické a inovační myšlení – jak se oprostit od operativy, získat nadhled, vést byznys strategicky.
• Vztahy mezi společníky a obecně vztahy uvnitř a vně firmy.
• Nástupnictví ve firmě – ať už formou předání žezla mladším nebo předání vedení firmy managementu.

BusinessCon je příležitost řešit témata v jeden čas na jednom místě spolu s dalšími, kteří uvažují stejně. Jak bylo zmíněno výše, nejde jen o obyčejné řešení témat, ale časté setkávání buduje mezi členy vztahy a důvěru a tím samovolně podporuje i vzájemný byznys. Prostoru pro setkávání je podle prozatímních výsledků dost. Členové mají možnost se potkávat minimálně jednou měsíčně.

Jednou ročně na podzim se koná zlatý hřeb, dvoudenní konference s tématy, řečníky a hlavně s kulatými stoly a workshopy na konkrétní témata účastníků, protože obsah si tvoří sami členové tím, že si navzájem u moderovaných stolů sdělují zkušenosti a tím si pomáhají. Konference pak pokračuje kvartálními večerními kluby, kde to funguje podobně. A mezi kluby jsou obvykle jednou měsíčně organizovány dvouhodinové obědy s konkrétním tématem. Máme tak dost důvodů se potkávat, rozvíjet vztahy, prohlubovat důvěru, budovat byznys a působit na okolí.

Tyto akce samozřejmě generují témata, kolem kterých se tvoří skupinky lidí se stejnými zájmy nebo potřebami. Lidé se po akcích setkávají sami, ve vlastní režii. Jako organizátoři máme obrovskou radost ze stabilní základny členů, ze kterých se po konferenci, klubu a obědech stali opravdoví přátelé a pomáhají si navzájem i mimo oficiální akce.

My organizátoři jsme samozřejmě také účastníky a jsme přímým důkazem toho, co může BusinessCon přinést těm, kteří se stanou jeho součástí. Určitě si dovedete představit, jak výborné a pevné vztahy mezi sebou náš “core team” má po roce organizování takové platformy. Opakované setkávání, diskuze o záměru, hodnotách a společný projekt nás neuvěřitelně sblížily. A to nejen mezi sebou ale i s dalšími “kruhy” (viz obrázek níže). Tím, že se dobře známe, víme, kdo co dělá a věříme si, tak mezi sebou sdílíme mnoho nových byznys příležitostí, které pak také společně realizujeme. A nejde jen o to, jaké byznys příležitosti realizujeme teď a tady. Všichni tito výjimeční lidé tady budou podnikat i za deset dvacet let. Naše společná investice do vztahů nám bude přinášet hodnotu i v budoucnu. Vytváříme si vlastní budoucnost.

Pro zajímavost přikládám organizaci BusinessConu. Tzv. “Core” tým je stabilní tým deseti lidí z osmi firem (RainFellows, CanVelo, Lekin, ErudioPatria, NaStejneLodi, AstrumQ, Impact Hub, NaPlachetnici), který se schází jednou týdně a strategicky i operativně řeší rozvoj BusinessConu. V “Extended” týmu jsou lidé a firmy, kteří sympatizují s myšlenkou a přispívají svými dovednostmi k jeho rozvoji, přinášejí tipy na nové účastníky a šíří myšlenku dále. Nejpočetnějším kruhem pak jsou samotní účastníci – majitelé a klíčoví lidé středních firem.

Praktické tipy

Vytvořte důvod se potkávat a zůstávat v kontaktu

Jak bylo řečeno výše – vztahy a důvěra nevzniknou skokově. Je třeba je postupně budovat. Ideální je společně zahájit nějaký projekt – službu nebo produkt, pak se přirozeně potkáváte, řešíte a budujete důvěru. Se všemi v síti ale jeden projekt nezvládnete, proto je důležité nastartovat aktivity, které k častým kontaktům povedou. Například začít navštěvovat některý z podnikatelských klubů.

Jak bylo uvedeno v předchozí sekci, když organizujeme BusinessCon, máme možnost se potkávat mezi sebou a s účastníky. Tím mezi námi přirozeně vznikají velmi silné vazby.

Vyberte si tu správnou networkingovou platformu

Kolem existuje spousta networkingových klubů a platforem, kterých se můžete stát součástí. Jen pečlivě vyberte tu, která má opravdu ten správný přístup – myslím tím nevysát se navzájem, ale budovat vztahy a vzájemně si pomáhat. Jak bylo řečeno výše, důvěra a vztah navíc nevzniknou skokově, je třeba se potkávat pravidelně, proto vyhledávejte spíše ty networkingové platformy, které vytváří důvody se pravidelně potkávat, než navštěvovat jednorázové masivní networkingové akce.

Mezi kluby, které budují vztahy, nás napadají následující dva, ale určitě jich najdete více:

• BusinessCon – platforma pro majitele středně velkých firem, kde majitelé radí sobě navzájem a dávají pozornost strategickým a rozvojovým tématům.
• Business for Breakfast (BforB, ostravský BforB klub) – pravidelné snídaně organizované co dva týdny pro maximálně 30 členů z řad živnostníků a malých firem. Strukturovaný formát rychle a efektivně pomáhá nasdílet, co kdo potřebuje, aby mohli ostatní aktivně pomoci buď potřeby naplnit, nebo doporučit někoho, kdo to dokáže.

Co se týká velkých networkingových akcí v Ostravě, ukázkovým příkladem jsou Patrioti MSK. Dvakrát ročně pořádají inspirativní networkingová setkání s top osobnostmi moravskoslezského kraje. Cílem setkání je vylepšit image kraje – ukázat, že se tady nemáme tak zle, jak se mnohdy stereotypně tvrdí, že jsou tady úspěšní lidé a ukázat pozitivní vzor mladé generaci. Dále networkingové akce v Impact Hubu [G] jako Hub Meet-up. Případně různé konference jako například TEDx, kde je možné potkat další zajímavé lidi, a to nejen mezi řečníky.

Podobné seznamovací akce jsou také důležité, máte možnost potkat nové lidi, ale při jednom setkání nevybudujete vztah. Proto je výhodnější přivést své obchodní partnery do některého z klubů.

Voďte na setkání své byznys partnery

Tím zabijete několik much jednou ranou. Stejně se potřebujete potkávat a řešit pracovní věci, tak proč to nespojit s networkingovými aktivitami. Ale nejde jen o networking – dobře fungující síť má obrovskou hodnotu pro všechny své členy, a když ji otevřete svým partnerům, tak jim poskytujete hodnotu a tím se pro ně stáváte hodnotnějšími i vy. Dalším důvodem je, že každé setkání nás všechny posouvá a je důležité se posouvat a růst společně i s našimi partnery, jen tak využijeme všichni svůj potenciál. Povzbuďte účastníky, ať z těchto důvodů přivedou své partnery i oni.

Zamyslete se nad lidmi, se kterými se chcete pravidelně vídat. Budujete tak důležité vztahy do hloubky. Zároveň vám neunikne žádná příležitost či synergie – sejde z očí, sejde z mysli. Kolikrát se nám každému stalo, že jsme při setkání rozvíjeli mnoho nápadů a příležitostí a pak jsme se rozešli, něco jiného strhlo naši pozornost a nápady se rozplynuly. Z našich zkušeností z podnikatelských klubů vyplývá, že úspěšnost realizace obchodu nebo společného projektu je při pravidelném setkávání během půl roku více než 80%.

Uhnízděte se tam, kde to žije

My sídlíme v ostravském Impact Hubu. Pohybuje se tam mnoho lidí, od specialistů na volné noze až po zaměstnance firem a jejich majitele, kteří s vámi sedí a pracují v open space. Neustále tam probíhají různé workshopy, konference a události, které lákají i nečleny Hubu. Máte tak šanci potkat spoustu lidí a najít mezi nimi ty, kteří s vámi rezonují. Najděte si podobné sídlo. A pokud to není možné, jednou za čas do takového místa utečte. Například ředitelé firmy Netdevelo, Slůně svět jazyků a Law Insurance Company do Hubu jednou za týden přijdou “utéct” před operativou a získat zpět nadhled a inspiraci. Můžete to provést stejně.

Každé setkání musí přinášet hodnotu

Všichni víme, že budování vztahů a důvěry je důležité, ale v porovnání s každodenní operativou a naléhavými věcmi prohrává. Proto musí každé vaše setkání, každý oběd i každá korespondence přinášet hodnotu. A to srovnatelnou nebo vyšší, než jsou ony “naléhavosti”. My to řešíme atraktivními a inspirativními tématy a společným řešením praktických denních problémů, které si účastníci sami přinášejí. Nezapomeňte, že i e-mail s pozvánkou musí něco přinášet, aby jej účastníci přečetli. Nepřijít/nečíst musí být ta horší volba.

Prolomte ledy

Lidé se často ptají: “O čem si mám jako majitel restaurace povídat například s výrobcem cihel?” Technická specifika výroby cihel asi nebudou společným tématem – co jím je? Přeci to, jak podnikáme. Jak hledáme správné lidi do týmu. Co nám nejlépe funguje při vedení lidí. Jak se nejlépe zbavit operativy a začít vést firmu strategicky. Jak nebýt nejlepším zaměstnancem ve své firmě, ale být tím kdo ji strategicky rozvíjí. Jak motivovat zaměstnance. Jak pracovat ve firmě s rodinnými příslušníky. Jak nevyhořet… Tato a další podobná témata máme všichni podnikatelé společná. Na jednom z BusinessCon klubů nám Martina Mazancová z firmy Pars Komponenty řekla: “Udivilo mě, jak jsou tady všichni otevření. Jak sdílejí své úspěchy i neúspěchy a své know-how”. Z naší zkušenosti láme ledy nejen sdílení toho, co se povedlo, ale i toho, co se nepovedlo a ponaučení, která jsme tím získali. A to nejlépe formou vlastního příběhu. Lidé se nám otevřou, pokud se otevřeme my jim.

Aktivně propojujte ostatní

V okamžiku, kdy propojíte dva lidi, které znáte, stane se několik kouzelných věcí. Za prvé spolu mohou něco vytvořit a díky vám tak může vzniknout něco hodnotného. Za druhé, pokud ti dva spolu něco vytvoří, už s nimi navždy zůstanete – budou si vás pamatovat jako toho, kdo je seznámil. Proto propojujte chytře a efektivně. K propojovanému najděte parťáka, který má stejné hodnoty a přesvědčení, představte je navzájem nejen jmény, ale i tím, co dělají a co si myslíte, že mají společného, v čem jsou dobří a proč si myslíte, že by se měli seznámit. S trochou štěstí se vše povede.

Vznešený cíl a společné hodnoty

Aby vznikla opravdová komunita, musí existovat nějaký společný cíl, který spojuje jednotlivce a dává směr jejich aktivitám. Vznešený cíl spojuje, motivuje k překonávání rozdílů mezi lidmi a jejich názory a dává setkávání hlubší smysl. Společné hodnoty pak generují energii potřebnou pro jeho dosažení.

Ale pozor, kmen tyto hodnoty musí dopřát i lidem mimo něj! Jinak vznikne do sebe uzavřená sekta či mafie, jak o tom v knize Zrození kmenového vůdce polemizuje Dave Logan. Ta sice funguje jako rodina, členové sítě si pomáhají, starají se o sebe a síť dočasně roste, avšak nedopřávají tytéž hodnoty lidem mimo kmen (síť). To dříve nebo později vede k boji, vyčerpání a zániku. Vznešený cíl a společné hodnoty otevřené navenek naopak napomáhají spolupráci, obohacení a růstu.

Jak poznám, že to dělám dobře?

Odpovíte si ANO na všechny následující otázky?

• Lidé z vaší sítě se k vám hlásí a jsou rádi, že vás vidí.
• Lidé se před vámi nebojí otevřeně mluvit o svých plánech a byznys příležitostech.
• Lidé vás často vyhledávají, aby vás propojili s někým dalším.
• Obracejí se na vás lidé z vaší sítě s poptávkou pomoci.
• Obracejí se na vás s prosbou o pomoc neznámí lidé, které doporučil někdo z vaší sítě.
• Často se pohybujete v místech, kde máte šanci seznámit s dalšími zajímavými lidmi.
• Organizujete pravidelně nějaká vlastní setkání.
• Velmi často propojujte lidi a máte radost, když se vám to podaří 🙂

Nejlepší způsob, jak předvídat budoucnost, je vytvářet si ji

Všechno bráno v extrému je problém, proto by nijak extrémně neměl být brán ani tento dokument. Jako že se teď budete 100% času věnovat networkingu, propojování a organizování vlastních událostí. Takto to nemyslíme. Musíte z něčeho být živi a váš byznys je na vás možná nějakým způsobem závislý. Říkáme jen, že je důležité vzít osud ještě více do svých rukou a najít cestu, která spojí obojí – práci v/na byznysu a současně jeho rozvíjení formou zapojení do sítě. Kdo to zkusil, ví, že rozvíjení byznysu je dřina, ale i zde platí, že “ve dvou se to lépe táhne”. A ještě lépe se to táhne ve skupině lidí, kteří jsou vám podobní, kterým na vás a vašem byznysu záleží a kteří mají čas a chuť svět kolem posouvat a měnit. Takových lidí je opravdu málo a jediný způsob, který známe, jak je najít a připoutat k sobě (a připoutat sebe k nim) je popsán výše v tomto textu. Alan Kay kdysi řekl, že nejlepší způsob jak předvídat budoucnost je vytvářet si ji. Toto je poslední z praktických tipů – nečekejte na byznys příležitosti. Jděte a vytvářejte je společně s ostatními. Ti úspěšní to tak dělají. Dělejte to taky.

Rezonují s vámi myšlenky v tomto dokumentu? Moc rádi uslyšíme vaše příběhy, úspěchy i neúspěchy. Víte o někom, kdo by tento dokument také ocenil? Přepošlete mu odkaz.

napiste.nam@rainfellows.cz
RainFellows