Nedávno jsem dostal dva zajímavé dotazy:
- Jak se jako kouč vzděláváš ty?
- Jak může naše firma získat desítky zkušených koučů, když u nás má s Agilitou málokdo praktickou zkušenost?
Když jsme v roce 2006/2007 pomalu rozjížděli tým koučů Tietu, ze kterého následně vyrostlo RainFellows, velmi rychle jsme pochopili, že zkušenosti a expertíza Agile jsou jedna věc, ale schopnost tyto zkušenosti předat je úplně jinou disciplínou. Jak co nejrychleji tuto “kompetenční díru” vyplnit? Akcelerovali jsme naše učení Agilním způsobem: pravidelnými retrospektivami, koučováním v páru a učením se jeden od druhého (peer learning) v týmu.
Následovala fáze dvě: potřebovali jsme předat znalosti mimo náš tým. Vytvořili jsme tedy komunitu napříč firmou a zeměmi. Celý koncept byl ještě poměrně nestrukturovaný a volný. Tyto zkušenosti byly ale základem pro následující posun: když jsme odešli z Tieta a založili RainFellows s.r.o., první kroky vedly do podnikatelského klubu BforB. Tady jsme pochopili význam (a bez té vlastní zkušenosti by to nešlo) efektivní struktury klubových/komunitních setkání. Následoval náš projekt BusinessCon, kterým jsme společně s ostatními tento koncept posunuli na novou úroveň. Zaměřili jsme se na učení jeden od druhého (peer learning) nad praktickými případovkami, případně Case Clinic v případě inovativních řešení.
Takto ověřenou strukturu jsme promítli do setkávání (Guildy neboli cechu) Agilních koučů. Jak vypadá takové první setkání?
| Kick off | |
| 0,5h | Představení |
| 1h | Kompetenční mapa – klíčové kompetence Kouče (dává dohromady sama skupina), převedení na gamifikační prvky (úrovně, achievementy, příklad: zde) – sdílení zkušeností při plnění výzev z kompentenční mapy. |
| 1h | Burza potřeb – co potřebuji s ohledem na mou roli a kompetenční mapu? Co naopak můžu nabídnout jako mou “silnou dovednost”? Kouči si nabízí pomoc mezi sebou. |
| 1h | Hodnoty a naše společné manifesto – jakými dohodami se řídí naše skupina? |
| 0,5h | Prioritizace Backlogu témat (přednášek) + volba Core týmu |
Jak vypadá taková burza potřeb můžete vidět například v programu RBeConnected, ve kterém jsme jako průvodci. Smyslem je přenášet odpovědnost a aktivitu přímo na členy, nenechávat to na lídrovi nebo externím lektorovi. Burza potřeb spolu s prvkem gamifikace hezky vizualizuje cestu kouče, což je opět jeden z principů Agility aplikovaný přímo na rozvoj kouče.
Všechna další setkávání se pravidelně odehrávají podle společného schématu:
| Komunita (Guilda neboli cech) | |
| 1h | Úvod + vybraná přednáška |
| 1,5h | Případová studie/Case Clinic |
| 1h | Vizualizace splněných questů, achievementů a nová Burza potřeb |
| 0,5h | Prioritizace Backlogu témat a dohodnutí následných akcí a schůzek |
Případová studie, příp. Case Clinic je dopředu připravená na základě poptávky někoho z členů komunity. Např. “V mém týmu úplně nefungují Retrospektivy. Kdo mi s tím chce pomoct?” Dva další členové (typicky senior + junior) připraví na příští setkání spolu se zadavatelem podklady (jak vypadá tým, jak se dosud vedou retrospektivy, jaký je problém, atd.). Během setkání se pak všichni vyjadřují k danému problému: co je v té souvislosti napadá, s čím mají dobrou zkušenost, co naopak nedoporučují, atd. Dochází tak ke společnému sdílení a někdy i inovacím za pomoci kolektivní inteligence všech zúčastněných. Každý si odnáší něco pro sebe, pochopitelně nejvíce pak ten, který přišel se zadáním. Budují se vztahy mezi kouči, kteří si následně pomáhají i nad rámec setkání.
Takto řešený způsob vzdělávání je aplikací Agilních principů: kultura MY, pravidelné reflexe, učení se od sebe navzájem, maximální zaměření na hodnotu, atd. Včetně principu Učící se organizace (Learning organisation), která se dá škálovat napříč celou společností – nemusí to být jen komunita koučů! Setkávání Tribe leaderů, Chapterů a Guild má stejnou strukturu.
Tak se vzdělávám já. Popravdě, knihy příliš nečtu, nejsem čtenářský typ. Ale baví mě učit se od druhých. To je můj osobní růst.
